… ZE VČELAŘSKÉHO DĚNÍ

Pohlazení na duši (?)

Publikováno v této brožurce:

Proč asi zájem o matky Vigor trvá, když linie [správně má být “kmen”] byla chovateli z celé republiky zavrhnutá? Napadá mě několik důvodů publikování uvedeného tvrzení (tipněte si):
a) autor má špatné informace o hodnocení matek Vigor včelaři v Česku
b) autor má dobré informace, ale nechce/nemůže/nesmí je z nějakého důvodu použít
c) autor má dobré informace, ale zájem o matky Vigor je všemi zájemci už několik let předstírán
d) autor psal ono tvrzení 1. apríla
e) autor má nevšední smysl pro ironii (není pohlazení jako pohlazení…)

To abych začal chov matek už v únoru…

Koncem listopadu 2008 jsem dostal od jednoho včelaře ze severních Čech dopis s objednávku dvou matek, cituji:
“Objednávám u Vás 2 včelí matky VIGOR v ceně cca 200,- Kč za 1 kus s dodáním počátkem dubna roku 2009. Prosím o zprávu, můžete-li v tomto termínu vyhověti … PS: Dodání případně ve druhé polovině měsíce března, u nás včelaříme ve výši cca 500 m n.m.”
Velmi jsem znejistěl - asi mi uniklo, že jiní chovatelé matek jsou schopni matky dodávat už tak brzo zjara. V tom případě se musím naučit maky chovat už ke konci zimy. A pokud měl objednávající na mysli matky vyzimované jako rezervní, některý konkurent takové matky zřejmě dodává za tak minimální cenu. I to se musím učit - odchovat a zimovat matky, které mě skoro nic nestojí… :-)

Špatná matka, anebo včelař?

Jeden ze zákazníků, který ode mě v létě 2008 poštou dostal inseminovanou matku, mi po asi 10 dnech telefonoval, že mu včelstvo matku nepřijalo. Jeho vysvětlování vyznělo jako reklamace - matka prý byla špatná, proto ji včely nepřijaly! Nuže ptám se - byla špatná matka nebo včelař? Prohlašuji, že i mně v téže sezoně včely nepřijaly 8 matek. Byly všechny špatné, anebo byl jsem já osmkrát špatným včelařem? Podle této logiky někteří včelaři do svých včelstev přidávají většinu matek špatných. Tak nevím - jak se předem pozná špatná matka? Že bych si před přidáváním vybral jen ty dobré, kvalitní…

Čtvercové nástavky způsobují vážné škody

Tak jsem se v diskusi na včelařské konferenci (30.10.2008) dozvěděl, že nástavkové úly s čtvercovým půdorysem natropily značné škody našemu včelařství a to tak, že se nedají snadno kombinovat s úly obdélníkového tvaru. Sypu si popel na hlavu - jsem spoluautorem úlu Optimal s čtvercovým půdorysem, navrženém v Brně r. 1980. Sice pozdě, ale přece jsem si tento “nedostatek” uvědomil a v r. 2007 jsem jako malou kompenzaci osadil dva úly Gerstung (rámky 25×40 cm), jež jsou samý obdélník - viz foto v sekci Farma.

(Ne)jsem konzervativní

S propagátorem silně izolovaných úlů (8 cm polystyrenem) ing. Smělým z Prahy jsme před několika lety často diskutovali o významu izolace pro včely a výsledky včelaření. Před časem mi mj. řekl, že mě považuje za konzervativního. Měl na mysli moje upřednostňování jednostěnných dřevěných úlů (stěny 25 mm) a námitky proti nutnosti izolace úlů. Veřejně prohlašuji, že se nepovažuji za konzervativního v této otázce, což mohu dokázat zejména tím, že jsem v r. 2006 část včelstev osadil do nástavkových úlů ze sololitu, tedy se stěnami s minimální izolací (4 mm) - viz sekce Zajímavosti. Provedl jsem tedy změnu konstrukce úlů, jen v opačném směru pokud jde o izolaci, než měl ing. Smělý na mysli. Což ale smyslu jeho výtky neodporuje. Kupodivu - včely s takovými úly nemají žádný problém.

Neuvěřitelná překážka výzkumu

Kolem r. 1996 jsme z kolegy výzkumníky sbírali vzorky křídel včel různých plemen z různých částí Evropy, i odjinud, pro účely morfometrie včel a účely taxonomie včely medonosné. Rozeslali jsme desítky dopisů do včelařských ústavů a provozů s žádostí o zaslání vzorků včel nebo lépe odstřižených křídel z několika včelstev jejich populace. Někteří neodpověděli, ale vesměs nám vzorky ochotně poslali. Po dokončených analýzách jsme jim jako poděkování poslali podrobné protokoly s výsledky. Jediný adresát odpověděl s tím, že nám křídla nemůže poslat. Velmi podivuhodné je jeho vysvětlení. Tak mimořádně zajímavý dopis jsem si uschoval a po pár letech na něho narazil. Posuďte, jaké “objektivní” překážky se mohou vyskytnout při snaze o docela prosté (naše) bádání. Nejdříve část našeho dopisu se žádostí o vzorky:
“Adresováno: Pčelochozjajstvo, selo Moldovka, Rossija; září 1996. Vážený Dr. … Dozvěděl jsem se, že ve vašem hospodářství chováte kavkazské a středněruské plemeno včel. Prosím Vás, zdali by bylo možné poslat nám z pěti včelstev každého čistého plemene křídla včel dělnic pro morfologická měření. Přikládám metodiku a formuláře pro 10 včelstev (vzorků). Mnoho díků za Vaši pomoc. podpis ”
Po šesti týdnech jsme obdrželi tuto odpověď:
“Krasnopoljanské Pokusné a výrobní plemenné včelařské hospodářství nemůže provést výzkumnou práci na přípravě křídel včel různých plemen a populací. Pro vykonání prací naše hospodářství nemá náležité podmínky a možnosti. Uskutečnění jakýchkoliv výzkumných prací předpokládá stanovení cíle a vzájemnou výhodnost. Ve Vašem dopise se tento aspekt nenachází. S pozdravem ředitel S.S.S.”
Tak tato odpověď mi vyrazila dech a ještě dnes se mi nedýchá nejlíp, když si na ni vzpomenu - odebrat po 20 mladuškách z cca 10 včelstev, usmrtit je, ustřihnout jim křídla a odeslat je vyžaduje přípravu a oficiální vybavení celého výzkumného projektu! To by byla nekonečně drahá křídla…