Šlechtění kmene VIGOR^®

V populaci s téměř 300 včelstva s inseminovanými matkami probíhá nejintenzivnější selekce a šlechtění. Z nich je každoročně okolo 60-80 % matek vyměněno (tab. 1) převážně z důvodů vyřazení včelstev s nevyhovujícími vlastnostmi.

Tabulka 1: Intenzita selekce v jednotlivých letech

V roce 2024, kdy známka přešla na VIGOR bee s.r.o., byla původní populace kmene VIGOR^® zakonzervována. Tím se myslí, že všechny plemenné matky v kmenu, které byly na jaře 2024 k dispozici u šlechtitelů K. Čermáka a A. Přidala. Tyto byly podle připařovacího plánu rozmnoženy na přibližně 250 inseminovaných dcer, které byly usazeny do včelstev pro selekci v roce 2025. V roce 2025 již probíhala produkce plemenných matek i pro chovatelskou veřejnost v Česku a na Slovensku, a to jak přímo pomocí inseminovaných matek u majitele ochranné známky tak pomocí matek volně pářených u licenčních chovatelů, u kterých rozmnožování nebylo převodem ochranné známky zastaveno. Jsme otevřeni k zevrubné spolupráci na chovatelských aktivitách rozvíjející šlechtění kmene VIGOR^®.

Pro co nejúčinnější selekci se včelstva ošetřují tak, aby mohla co nejspolehlivěji projevit svoje genetické předpoklady pro své hodnocené vlastnosti. Jde hlavně o užitkové vlastnosti a je podmiňující vlastnosti reprodukční (schopnost dobře přezimovat, plodování, síla, dlouhověkost včel, rojivost). Úly jsou rozmístěny tak, aby bylo co nejmenší zalétávání včel. Včelstva se neposilují ani nepodněcují. Případný odběr včel nebo plodu se provádějí v době a míře minimálně ovlivňující produkční schopnosti včelstev.

Včelstva se neléčí, aby se dala hodnotit odolnost resp. náchylnost k nemocem a podle toho provádět selekce. Vyjímkou je tlumení varroózy přirodně identickými varroacidy (kyseliny mravenčí a šťavelová). Varroacidy se nedávají plošně, ale podle výsledků diagnostiky této parazitózy. Včelstva s výrazným sklonem k přemnožení kleštíka jsou vždy z chovu vyřazena jako první. Od počátku tvorby kmene VIGOR^® je při jeho šlechtění kladen důraz na selekci včel s dobrým hygienickým chováním a tato vlastnost je upevňována pomocí inseminace. Včelstva, u kterých propukne silná nosematóza nebo nedokáží hájit své hnízdo, jsou vždy z populace vyřazena i přes nadprůměrné výsledky v medné produkci.

Současný šlechtitel kmene Vigor v osobě Antonína Přidala spolupracoval se zakladatelem kmene od roku 1996 a od roku 2001 též s použitím inseminace upevňoval znaky dle chovatelského cíle a v souladu se záměry zakladatele kmene. Nic se v tomto základním přístupu nemění ani po převodu ochranné známky v roce 2024 na VIGOR bee, s.r.o.

Intenzivní selekcí s použitím inseminace se daří nevyhovující vlastnosti zlepšovat účinněji. Je to hlavně díky trvale zvýšenému inbrídingu v chované populaci a úzkému výběru plemenných včelstev (tab. 2). V chovu Květoslava Čermáka na sklonku jeho kariéry nebyli výjimkou inbredi i přes 20 %, a to bez ztráty jejich životaschopnosti, kondice či medné produkce. To dokazuje, že u takových původů se mu již podařilo vyřadit selekcí negativní vlastnosti právě díky inbrídingu.

Výrazně se daří zlepšovat mírnost a sezení na plástech. Sezení na plástech se ještě v ojedinělých případech vyskytuje poněkud horší (do 6. stupně, dříve 2-2,5). Nutné je odstraňovat z populace jedince, kteří nadměrně stavějí můstky a tmelí, a to i přes to, že jde jinak o skvělé jedince často s jinými chovatelsky příznivými vlastnostmi.

Dlouhodobě probíhá systematická snaha o udržení a především zlepšení parametrů hygienického chování včelstev. Dnes se hodnoty jádrové populace kmene VIGOR^® pohybují okolo 15 HYG a nejlepší včelstva dosahují dokonce hodnot menších jak 10 HYG. Přibližně třetina populace vyčistí více jak 95 % buněk do 24 hodin. Sleduje se rovněž možnost výběru včelstev se sníženým potenciálem k růstu populace kleštíka včelího, jak bylo výše zmíněno. Tato selekce byla velmi přísná v chovu Antonína Přidala. V roce 2025 došlo ke spojení chovů Antonína Přidala a Květoslava Čermáka na společném stanovišti v Petrušově. Včelstva původně z Příbrami na Moravě vykazovala v porovnání s chovem v Petrušově řádově nižší počty jednoroční populace roztočů. V této selekci pokračujeme i nadále a chceme tyto vlastnosti dále upevňovat zpřísňující selekcí na hygienické chování včel (PIN testy) a nově též, díky spolupráci s MSVV, pomocí testů pachových, které jsou více specifické na podporu rozvoje varroatolerance včel. Na konci sezony 2025 jsme vybrali z celého chovu ta včelstva, která měla hygienický test přes 95 % a současně měla výraznou reakci na testované pachové látky roztočů. V roce 2026 vhodným připařovacím plánem vytvoříme potomstvo, které opět podrobíme těmto testům. Jestliže se takto docílí zajímavý selekční zisk, předpokládáme, že tento materiál začneme uvolňovat i k prodeji s cílem tyto potřebné geny dostat do širší populace.

Obr. 1: Reakce včelstva s varroatolerantním potenciálem na aplikaci tekutiny pachově specifické po roztočích. Bílý kruh vyznačuje testovanou plochu a červeně označené buňky dokonce ty, které včely započaly čistit, což je intenzivní projev žádoucích vlastností varroatolerantně se chovajících včel.

Tabulka 2: Intenzita příbuzenské plemenitby podle koeficinentů inbrídingu (F %) včelstev chovaných v jednotlivých letech